Probiotika

Stimuluje prirodzenú imunitu organizmu, 10miliard bakterií pre zdravé zažívanie, podporuje pravidelné zažívanie, udržuje a obnovuje zdravú črevnú mikroflóru.

Probiotika - stimuluje prirodzenú imunitu organizmu, 10miliard bakterií pre zdravé zažívanie, podporuje pravidelné zažívanie, udržuje a obnovuje zdravú črevnú mikroflóru.

Termín probiotika vznikl v půli minulého století, když vědci vypozorovali příznivý vliv některých mikroorganismů na střevní mikroflóru. Slovo je odvozeno z řečtiny (pro = příznivý a bios = život). Již samotný název značí, že jsou to látky příznivé pro život. V kontrastu s tím je název antibiotika, což jsou látky usmrcující mikroorganismy nebo bránící jejich růstu. Antibiotika zasahují proti původcům infekcí, jejich nežádoucím účinkem může být poškození střevní mikroflóry.
Ve střevním traktu dospělého člověka je možné objevit až 1000druhů bakterií, jejichž přirozenou snahou je kolonizovat co největší prostor na úkor ostatních. Ideálním stavem je rovnováha mezi organismy, které nám prospívají a těmi, které nám mohou škodit. Právě bakterie mléčného kvašení mají klíčový význam v zabránění přemnožení škodlivých bakterií

Střeva a imunita

O významu střev v procesu trávení nikdo nepochybuje. Méně známé je, že zde sídlí až 80% buněk imunitního systému, jsou to miliardy bakterií, které tvoří obrannou hráz, aby do těla nepronikly například bakterie salmonely. Výkyvy citlivé rovnováhy střevní mikroflóry s sebou nesou nepříjemnosti od poruch trávení, nadýmání, nebo průjmu až po dysfunkci imunitního systému. Způsobit je přitom mohou „běžná" antibiotika, stres, nevhodná strava, znečištěné ovzduší a mnoho dalších vlivů. A zde je právě prostor pro probiotika.

Co jsou to probiotioká?

Probiotika jsou nakterie mléčného kvašení.

Opatrně při volbě probiotik. Reklama propaguje probiotika a tak se na trhu objevuje stále více různých produktů. Ne všechny probiotické preparáty však mají příslušné atesty. Definici probiotik bohužel neplní všechny přípravky, které deklarují obsah probiotik.

Některé potraviny (hlavně ty levnější) mohou obsahovat mikroorganismy neověřené a dokonce někdy až zdraví škodlivé. To se však naštěstí stává zřídka. Mnohem častěji se setkáváme s tím, že produkty (například jogurty) mohou mít mnohem nižší obsah probiotik, jaký by byl opravdu účinný. Například v jogurtech bývá obsah probiotik tím vyšší, čím dříve je sníte. Během skladování v nich klesá počet životaschopných bakterií a po pár dnech v lednici se vlastně nedá přesně říct, kolik probiotik ten - který jogurt opravdu obsahuje. Proto bývá výhodnější užívat probiotika v kapslích.

Prebiotika jsou látky, které podporují růst a životaschopnost probiotik.

Nejdůležitějším prebiotikem je vláknina - bez dostatku vlákniny probiotika nemohou prožívat. Proto je důležité kromě probiotik jíst i dostatečné množství zeleniny a ovoce. (Doporučujeme vám konzumovat 400 gramů zeleniny a 1 kus ovoce denně.)

Důležité jsou i pokrmy obsahující vitaminy skupiny B. Ideální jsou celozrnné pekařské výrobky, protože obsahují nejen dostatek vitaminů, ale i několik druhů pro zdraví nezbytně potřebné vlákniny. (Pokud můžete, vyhýbejte se konzumaci výrobků z bílé mouky. Obsahují velmi málo vitamínů a vlákniny - nezasytí vás, nedodají dostatek živin a o to snadněji se z nich i přibírá.)

Prebiotika

Pro podporu růstu žádoucích mléčných bakterií v tlustém střevě je vhodné užívat nestravitelné oligosacharidy, které vytvářejí v tlustém střevě substrát pro růst zdravých mikroorganismů. Tyto oligosacharidy se nazývají prebiotika a mezi nejvýznamnější přírodní oligosacharid patří inulin – na ten je bohatý např. česnek, pórek, cibule a čekanka.

Zdravotní přínos užívání probiotik

• Posílení imunitního systému
• Ustavení nebo obnovení zdravé střevní mikroflóry, která mohla být narušena užíváním antibiotik, hormonů či nevhodnou kyselinotvornou stravou s převahou jednoduchých cukrů a chemických látek.
• Zvýšení odolnosti střeva proti choroboplodným mikroorganismům vyvolávajícím průjmy.
• Zlepšení trávení, mírní nadýmání a zácpu, normalizují konzistenci stolice.
• Redukce hnilobných procesů např. při trávení tučných druhů mas
• Snížení hladiny celkového a škodlivého LDL cholesterolu.
• Snižení rizika žaludečních vředů, ale také rakoviny střev, případně zánětlivých střevních nemocí
• Zmírnění nesnášenlivosti vůči mléčnému cukru laktóze u osob postižených mléčnou intolerancí.
• Zvýšené vstřebávání vápn