Neuroplasticita a neurogeneze


trenink mozku

Martin byl vynikající řečník, vyprávěl plynule anglickým i německým jazykem. Pracoval jako manažer a jak on sám říkal, žil svůj sen. Až do osudného dne, kdy měl vážnou nehodu. Po mnoha testech a vyšetřeních mu lékaři oznámili, že má trvale poškozené řečové centrum. Rok po nehodě měl problémy s mluvením. Mimořádně obtížné bylo pro něj myslet a mluvit zároveň. Se svou prací se musel rozloučit.

Podstoupil několik léčení a další vyšetření, po kterých mu oznámili, že jeho mozek je trvale poškozen. Martin se s tímto faktem nedokázal smířit a při každé činnosti pracoval na zlepšení svých řečových schopností. Po nekonečných hodinách strávených cvičením se opět naučil plynule mluvit a po dvou letech pravidelného trénování se vrátil na původní pracovní místo.

Jak je možné, že se Martin navzdory trvalému poškození mozku opět stal vynikajícím řečníkem? Pro odpověď musíme proniknout hlouběji do fungování mozku.

mozekKdysi se mozek považoval za stroj a pokud se některá část poškodí, nedokáže se sama opravit. Pacienti s mentálními poruchami a poškozeními mozku byli považováni za nevyléčitelných. Ale je to skutečně tak? Díky nejnovějším poznatkům víme, že mozek je dokonalejší, než bychom očekávali.

Mapy mozku

Několik desetiletí vědci věřili, že mozek se vyvíjí do určitého věku a anatomie mozku dospělého člověka je pevně dána a neměnná. Každá oblast mozku má svou specifickou funkci. Nevyvinuté, poškozené či odumřelé mozkové buňky se nedají vyléčit ani nahradit. Tento pohled na mozek, který i v dnešní době zastávají někteří vědci, se nazývá lokalizacionizmus.

V lokalizacionizmu má původ i myšlenka, že mozek je jako stroj. Skládá se z malých součástek, které mají předem dané umístění a funkce. Pacienti s mentálními poruchami a poškozeními mozku byli považováni za nevyléčitelných v duchu myšlenky: "ani ve strojích nerostou nové součástky". Vrchol lokalizacionalizmu nastal po vytvoření komplexní mapy mozku.

Mapa mozgu

Tvrzení, že mapy mozku jsou neměnné a univerzální, ovlivňovalo vědců několik desetiletí. Z lokalizacionizmu se stala obecná teorie a vše, co mluvilo proti těmto tvrzením, bylo zpochybňováno a odmítáno.

Revoluční objev plasticity mozku

V 60. letech 20. století americký neurolog Michal Merzenich zjistil, že mozek v kterémkoliv věku je plastický. O tomto revolučním objevu napsal článek, který neurologický časopis vydal jen v upravené formě. Všechny zmínky o dynamičnosti map mozku byly vynechány. Teprve v roce 1971, kdy se stal uznávaným neurologem a profesorem na univerzitě, zahájil množství experimentů, díky kterým dokázal pravdivost svých předchozích tvrzení.

Neuroplasticity: silnější vyhrává

Mozek dokáže reorganizovat sám sebe. V případě poškození může přenést úkoly jedné části na jinou část nebo vytvořit nové spojení. Učení, myšlení, představy, chování a každodenní činnosti mění anatomii mozku. Jakmile se začneme učit něco nového, začnou vznikat nové neuronová spojení. Čím častěji budeme tato spojení posilovat, tím silnější a větší budou.

V mozku probíhá neustálý boj, ve kterém silnější vyhrává. Pokud přestaneme využívat kteroukoli duševní vlastnost, ne jen že na ni zapomeneme, ale vytratí se i z naší mapy mozku. Na její místo se dostane schopnost, kterou pravidelně používáme. Právě proto neexistuje univerzální mapa. Každý mozek je jedinečný.mozek na dlani

Vytváření nových neuronů

Neurogeneze, schopnost organismu vytvářet nové neurony, úzce souvisí s neuroplasticitou. V mozku se nacházejí nervové kmenové buňky, které jsou neustále doplňovány. Nezáleží na tom, kolik máte let. Nové buňky vznikají během celého života. Vzniklé neurony se buď stávají součástí již vytvořených neuronových sítí, nebo vytvoří novou.

Neuroplasticita a neurogeneze zcela změnily vnímání mozku. Nejen že se mozek reorganizuje a posiluje, ale i regeneruje. Díky těmto skutečnostem dostali lidé s mentálními poruchami a poškozením mozku naději na vyléčení. Stejně jako Martin, který si rehabilitací a cíleným tréninkem mozku vytvořil novou neuronovou síť.

Diskuse

verachaloupkova: Za jak dlouho se vzpamatuje mozeček? Mám poruchu hybnosti. po diagnose nespecifické autoimunitní onemocnění se mí vše točí a neudržím rovnováhu. Padám, při každé příležitosti. Jezdím na vozíku.

reaguj

Email nebude zveřejněn, jen jeho první část.